Napadlo mě sepsat si několik věcí k tomu "Co mě přivádí k šílenství", nebo jinak "Co mě štve". Možná v tom najdu i nějakou inspiraci pro další články.

- Jedna z mnoha věcí je, když se lidi, kteří jsou na rozkvětu mládí a dospívání, chovají jako kdyby jim bylo deset a sebemenší blbost bylak popukání. Odmlouvání je největší hrdinství. Být vtipní, i když vlastně vůbec nejsou. Chovat se jako dobytek.
- Dále jsou to lidé s vědomím, že když všude píšou životní citáty, tak poznali celý svět a všechny jejich myšlenky na názory jsou posvátné. Váš názor je u nich naprostý odpad a ostatní by ho nikdy nemohli příjmout.
- Církev. Ne že bych nebyla věřící. Věřím všem náboženství a všechny uznávám. Jenže s představiteli náboženství (církev) mám problém. Ale tady se o tom rozepisovat nebudu, bylo by to na článek, který můžu napsat jindy.
- Nevážení si věcí. Někteří lidé jsou opravdu nevychovaní a ke svým věcem se chovají naprosto příšerně s vědomím, že je to jen věc a pokud se zničí, tak si prostě koupí novou. Znají cenu všeho, ale skutečnou hodnotu ne.
- Když mě někdo seřve za něco, za co vůbec nemůžu a nakonec to "omluví" slovy "Promiň, ale doma se teď hádáme a stalo se mi to a to...." , NO A? Já přece nemůžu za problémy, které lidi mají a nevidím důvod proč by si měl někdo svou frustraci vylévat na mě. Klidně se může člověk svěřit a pokud budu moct, tak i pomůžu, ale nebude mi to vyčítat.
- Puntičkářství. Jo prostě nejsem člověk, co potřebuje mít všechno ťip ťop. Když třeba uklízím, uklízím tak aby byl pořádek všude, ale to co mě nakonec vždy dostává, je když dostanu neskutečnou sodu za to, že jsem neutřela víčka krému, který byl zaprášený.
- A taky mi pračka papá ponožky. Proč to jen dělá? Proč?
Určitě by mě jich napadlo ještě hodně, ale tohle bude ten základ.



Poslední bod mě dostal:DDDD