Dnes bych ráda napsala o tradicích, se kterými se setkáváme každý rok. Ať už jsou to tradice Vánoční, Velikonoční nebo i narozeninové.

Každá rodina i jedinec mají svoje vlastní tradice. Některé se mezi lidmi udržujou už odedávna. Třeba jíst na Vánoce kapra, nebo chodit mrskat holky každé Velikonoce. Někteří si dělají vlastní tradice. Třeba se každé Vánoce koukají na film Sám doma.
Ovšem já mám vlastní, neobvyklou vánoční tradici. Každé Vánoce jsem nemocná. Nepamatuju si Vánoce, které bych nebyla nějak nemocná. Už jsem měla různé nemoci (zánět průdušek, zápal plic, nevoslnost, chřipku, a další). Ani letošek nebude vyjímkou. Už od včera jsem doma s neznámou nemocí. Čekám a čekám na výsledky testů, které mi to snad prozradí. Potřebuju další nemoc do sbírky.
Ačkoli máme i jako rodina tradiční tradice. Už máme napečeno cukroví, koupený stromeček, výzdobu (já si udělala vlastní sobíkovou výzdobu), vánoční pořádek!!, adventní svícen, světýlka na zahradě, jmelí. A pak je tady i jedna tradice, kterou upřímně vůbec nemám ráda: Pucování výstavního skla, kříšťálu a porcelánu. Za víkend kdy jsem jen myla, utírala, myla, utírala veškeré nádobí, které je jen na okrasu, jsem byla skoro znechucena :D. Opravdu až budu mít vlastní byt, tak si nebudu vystavovat nádobí, které nebudu ani používat.
Dostávám pomalu vánoční náladu :) těším se na ně, a to i přesto že ještě nemám všechny dárky. Ale snad vymyslím nějakou rychlovku, která potěší :) A taky doufám, že je stihnu koupit, když už teda jenom ležím v posteli a celé dny prospím.



Když jsi u těch nemocí, já mám třeba tradici, že když jsem nemocná, buď mám laringitýdu nebo angínu, nikdy nic jinýho. :-D
Jinak obecně tradice mám ráda. :-)