Název: Maryša
Autor: Alois a Vilém Mrštíkovi
Počet stran: 86
Datum 1. vydání: 1894
Žánr: Divadelní hry
Původně jsem si myslela, že to bude normální příběh o alespoň dvouset stranách, ale (jak Vám napoví počet stran výše) se jednalo o krátkou divadelní hru. To jsem ovšem zjistila tak nějak den před začátkem čtení :D Recenze na tuto knihu nebyly nic moc, ale rodiče jí strašně chválily, i když byli jen na divadelním představení. Proto jsem se rozhodla jí přečíst na cestě na Gaudeamus v Praze (může obsahovat spoilery).

První dojem?
Tak ten byl dost zábavný. Kniha je psaná nářečím. Někteří jím mluví dodnes a proto, pro mě, knihy nabrala na zajímavosti. Dost jsem byla překvapená, že je psaná jako hra. Nicméně jsem na takovýto styl psaní zvyklá a proto se mi dobře četlo, i když mi většinou delší dobu trvá než si zapamatuju kdo je kdo.
Úryvek:
LÍZAL
"No a šest nechceš? Maryšu a štyry
tisíce. Ty néseš hlópé! Kdyby to bela
ženská, že by se musela zlatem pozlatit,
aby ju někdo kópil! Eslipak sis ju jaksepatří
prohlíd, že tak o ňu handluješ jak na trhu žid?"
O čem to teda bylo?
Vdovec Vávra, který potřeboval nějaku děvčicu aby se mu starala o hospodářství, mlýn a děti, uprosil a vysmlouval od starého Lízala jeho dceru, Maryšu. V té době byla ale zamilovaná do Francka, který odcházel na vojnu. Maryša odporovala, že si Vávru nenese, protože o něm všichni říkali, že bil svou nebožku ženu. Otec i matka jí to vymlouvají, že to vůbec není pravda a Vávru si nakonec stejně musí vzít. Neobejde se to bez scén a odporu, ale vezme si ho. Poté se děj posouvá o dva roky dále, kdy se Francek vrací z vojny a shání se po Maryše. Když zjistil, že si vzala Vávru, zapíjí žal v hospodě, kde sedí i starý Lízal. O nedlouho se tam ositá i Maryša, celá smutná, vyčerpaná a vystrašená. Každý věděl, že jí Vávra bije. Koupila maso, ale odcházela s Franckem z patách. Celá hospoda zkritizovala Lízala, že takhle provdal dceru a dávala mu to za vinu. Ten se po "hecování" rozhodl, přivést Maryšu zpět do jejich domu, ale Maryša chtěla zůstat u Vávry aby tím dokázala, že vydrží vše co pro ní chystá a otci vyčetla, že jí takhle provdal. Chodil za ní i Francek, který jí přemlouval ke společnému útěku. Podnapilý Vávra se pokusil zbít jejich služebnou a proto se Maryša rozhodla otrávit jej. To se jí nakonec povedlo.
Jaké bylo zpracování?
Začátek byl úplně úžasný, děj se hýbal tak rychle, že nebyl čas se nudit. Nářečí byla super věc jak jsem se mohla zároveň i pobavit. Jediné co se mně nelíbilo byl ten náhlý skok o dva roky kupředu. Bylo to způsobeno tím, že šel Francek na vojnu a tak tam byl nějaký ten časový rozestup.
Závěr
Za mou osobu, mě se to velice líbilo. No možná si říkáte, že se mi líbi všechno, ale to asi proto, že si vybírám kvalitní literaturu s příběhem a je jen velmi málo knížek, které se mi nelíbily. Na databázi knih byla hodnocena pouze 72%, ale já bych tomu dala alespoň 90% (-10% za ten dvouletý skok). Přece jen to byla divadelní hra, ale i jako kniha velice obstála. :)
Co můžete čekat příště?
Podle toho co dříve přečtu :D Mám tam pořád toho *Černého kocoura*, ale chci přečíst další knihu do povinné četby než si přečtu něco jen tak pro sebe :) ta další kniha jsou *Želary* (tentokrát psáno správně :D).



Divadelní hry jsem nikdy nečetla..
Ale kdybych někdy chtěla tak vím, s čím začít :P :D