close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Čeho se nejvíce bojím

10. února 2015 v 15:10 |  All
V neděli večer jsem na několik nepatrných okamžiků zveřejnila článek "25 day challenge", který jsem záhy smazala, protože jsem se rozhodla, že by to nebyl tak dobrý nápad a že by se prostě vůbec nehodil ke mě. Ale některé věci co jsem na něm měla napsány, mě doopravdy zaujaly (nebudu říkat, které) a sem tam tady nějaké hodím.

Čeho se bojím nejvíce? :D těžko říct, ale jak už to napovídá, některé své strachy budou v tomto článku. Jsou to úplně obyčejné věci, kterých se bojím naprosto od malička, takže strach jako je, že se nedostanu na výšku, nebo že neudělám maturitu tady nenajdete, protože to jsou strachy, které mě vždy rychle opustí a nemusím se jich bát celý život.

Něco ke čtení :)



Strach z hadů

Opravdu neskutečně se jich bojím, protože mi příjdou takoví slizcí (vím, že nejsou) a nemají nohy. A už vůbec před nimi nemůžete utéci!! Plazí se po zemi, umí i plavat (někteří), vylézt na strom.... no hrůza! Není kam se schovat, dokonce trpím paranoiou, že se mohou dostat až do domu, což určitě můžou. Nechci nic riskovat. Co se jich týče, můžou se dostat opravdu všude.

Na tomto strachu je ale zvláštní to, že se jich hrozně bojím, ale zároveň mě fascinujou. Jako malá jsem milovala ty pořady se Stewenem Irwingem jak chodil divočinou, chytal hady a říkal o nich zajímavosti. Ohledně hadů jsem jako kniha. Vím úplně všechno, jak jsou jedovatí, jak velcí, čím se živí. Je to skoro jako posedlost! :D Asi protože chci o svém nepříteli vědět opravdu nejvíce, aby mě ničím nemohl překvapit. Nooo i když si pamatuju jak jsem byla v lese, vykračuju si, kdežto mám u nohou hada.. no mě někdo vidět, tak bůh ví co by si pomyslel :D začala jsem neskutečně jančit a utíkala jsem od něj co nejdál. Když jsem se pak vzpamatovala, jelo kolem mě auto tím směrem, kde jsem viděla hada. Začala jsem dumat nad tím, jestli toho hada přejelo :D tak jsem se šla mrknout. S neskutečně dlouhou větvičkou jsem do hada šťouchla jestli žije a když se pohnul a zmizl ve křoví, tak jsem zase raději utekla...

Obrázek není strašidelný :D abych se nebála chodit na vlastní blog.

Strach z hmyzu

Další chuťka. Co na to říct.. nemají kosti, neteče z nich krev, mají moc nohou a až moc očí! Prostě brrrr... Nejvíce ze všech nesnáším ty co skáčou (kobylky) a pavouky. Je to opravdu fóbie, pokaždé když mám v pokoji pavouka, i když jen toho záchodového, neskutečně se ho bojím a myslím si jak mě nechce v noci sníst, ale ten nejhorší pocit je, že víte, že je nad psacím stolem a když se poddíváte za 20 minut, tak tam najednou není :o Nebo se hrozně bojím, že nějakého ve spaní sním! Jako malá jsem měla ještě pokoj s bratrem a zpoza postele mi jednou vylezl pavouk, od té doby jsem si myslela, že za tou postelí žíjí a bála jsem se spát čelem k té mezeře, aby na mě nezaútočili :D dnes vím, že to není pravda, ale taky už nemám válendu, ale obyč postel, za kterou by se už ani neschovali.

Dále je to létajcí hmyz (vosy, včely, sršni..) no prosstě neskutečná panika, kdykoliv kolem mě jeden z těch neřádů poletuje.

Berušku sem vybrala protože, je jediným hmyzem, který mi nevadí :D

Strach ze tmy

Ano je to dětinské, ale já se prostě bojím tmy. Jen už nespím s rožnutou lampičkou, ale pořád mám opravdu hrozný pocit, když jsem doma sama a je večer a jdu si dělat třeba večeři, mám hrozný pocit, že v té tmě někdo je, třeba lupič, nebo nějaké nebezpečné zvíře. Taky se tmy bojím i venku. Jednou jsem byla na stezce odvahy v noci v lese, kde mě bratr a jeho kamarádi, ze srandy nechali. No úžasné. I když jdu po osvětlené ulici v noci mám ten strašný mrazivý pocit, že za mnou někdo jde, uvnitř mě se všechno sevře, jsem nervózní a spěchám domů jak jen to jde, kde se mi uleví.

Asi i dětinský strach není jenom tak. Taky nemůžu spát s otevřenou skříní. Ano opravdu se bojím, že je tam bubák! Ale co! Někdo se třeba bojí myší, žab, celofanu nebo malých prostor.

Strach z panenek

Vždy jsem měla spoustu panenek, ale nidky ne porcelánovou panenku, kterých jsem se neskutečně bála a doteď bojím. Dokonce jsem se asi před třemi lety začala bát i těch obyčejných. Mám pocit, že mě všude sledují a vypadají trochu jakoby měly nějaké psychopatické sklony. Jednou jsem byla s kamarádkou hledat kešku, u které jsem musela překonat hned dva strachy 1. strach ze tmy. bylo to někde ve staré šachtě, i s baterkou jsem měla dost. Dále ten strach z panenek (2), protože na "pokladu" byla připevněná právě ona panenka, takže jsem musela poprosit kamarádku aby mi jí podala, protože byla pocuchaná a špinavá a ten úsměv na tváři a "perfektní" líčení mě prostě nahánělo strach.


Čeho se nejvíce bojíte vy? Nebo snad se mnou máte něco společného?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Double.Claire Double.Claire | Web | 10. února 2015 v 17:49 | Reagovat

Žáby, žáby, žáááby :-!

2 Amálka Amálka | Web | 11. února 2015 v 14:15 | Reagovat

U mě vedou taky panenky a pak pavouci:) S tím prvním už jsem se celkem poprala, ale Ti pavouci, to je horší.. Prostě se jich děsně štítím, brrr

3 *Christine *Christine | Web | 11. února 2015 v 16:57 | Reagovat

Souhlas s tebou... ale spíš to neberu jako strach ale znechucení - u těch hadů.. a co se týče hmyzu, ten je mi spíše nepříjemný, ne že bych se bála a pak se trochu bojím žab, jak píše Double.Claire, ale to je spíš taky znechucení...
Strach mám ze všech hororů, z chození domů z města v noci, strach z toho, že mi může každou chvíli někdo umřít, to je asi to nejhorší. :/

4 Ter Ter | E-mail | Web | 14. února 2015 v 9:16 | Reagovat

Sdílím s tebou strach z hmyzu a strach z panenek! Z panenek obzvlášť. Ty jsou vážně hrozivé, hlavně ten jejich makeup a přesně jsi to vystihla s tím, že působí jako by měli nějaké psychopatické sklony. :D Jinak se bojím výšek, klaunů, trochu kostelů a bacilů :D to znáš. :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama