On my mind

Dej si kafe a zvyš tlak

11. června 2017 v 11:34
Posledních pár let mě trápily časté a silné bolesti hlavy, s kterými jsem pravidelně běhala po doktorech a příčiny byly různé. Jeden doktor řekl, že je to nedostatek magnesia a vitamínu B a léčili mě tím měsíc, když to nepomohlo, poslali mě za jiným doktorem, který řekl, že to bude od páteře, na páteři mi našli nějaké deformace, které už mám od narození a poslali mě na rehabilitace, které mi měly s bolestmi hlavy pomoci. Tři měsíce rehabilitací byly rychle fuč, ale bolest hlavy mi to rozhodně nevyléčilo. Začala jsem prášky jako ibalgin a brufen polykat jako lentilky, protože to bylo to jediné co mi od bolesti pomohlo, i když to to nejzdravější řešení rozhodně nebylo, ale kde už ani doktor nedokáže pomoct, tak nastoupí jedovaté prášky. Hlavu jsem přestala řešit, protože jsem našla rychlé a jednoduché řešení.

Pak se ale stalo to, že když jsem chodila na preventivné prohlídky k různým doktorům, tak mě všichni upozorňovali na to, že mám nízký tlak. Doma jsem si trochu zagooglila (jak jinak) o co jde, když máte vysoký nebo nízký tlak. Ukázalo se, že ten nízký tlak by mohl být příčinnou proč mě bolí hodně často hlava, proč jsem několikrát omdlela a jiné. Bohužel se to ale nedalo lékařsky nějak léčit, protože léčba nízkého tlaku je spíše taková domácí.

Na Vánoce jsme s bratrem koupili mámě kávovar na kapsle, do té doby jsem pila kafe jen tak příležitostně, když jsem šla náhodou někam s kamarádkama, ale řekla jsem si, že s novým kávovarem tomu dám šanci. A světe div se...

Hladká epilace

30. května 2017 v 21:29
Žiletky, vosk, epilátory nebo chemie? Zatím jsem se potýkala pouze se starou dobrou žiletkou a dnes, nově, s epilátorem od Brauna. Jelikož to byla nová a v podstatě velice zásadní zkušenost, tak jsem se rozhodla zde krátce povyprávět o tomto, velice dlouhém, momentu v mém životě. Změnil mi epilátor život?

Virtuální realita

24. dubna 2017 v 11:02
Tento článek bude o něco málo jiný než obvyklé kecací články, jasně že se tady bude kecat, ale trochu jinak. Nedávno se mě a Martinovi naskytl jedinečný zážitek a tím je hraní her ve VR (virtuální realitě). Zamluvila jsem nám hodinu, jako překvapení pro Martina, protože si to hodně přál vyzkoušet. Mě to zas až tak moc nelákalo, ale vzala jsem ho tam a po tomto zážitku, jsem ho vyzpovídala. A o tom je taky tento článek, je to takové interview.

A pokud chcete vědět jaké to je, tak určitě čtěte dále :)

Kavárna není fastfood

2. března 2017 v 14:42
Mám ráda kavárny, jejich prostředí a většinou ten menší relax, který nabízí. Pro mě je to místo, kde příjdu třeba s kamarádkou, dáme si kafe a u něj tlacháme, k tomu si dáme třeba ještě dortík nebo čaj. Taky je to místo, kde se lidi učí nebo si v klidu vyřizují své věci. Dokonce i kavárny vycházejí těmto lidem vstříc, přece jen se snaží aby to zrovna u nich vypadalo pěkně, zajišťují ve většině případů Wi-fi připojení a klidnou (tichou) muziku. To co ale nemám ráda, je to, když někdo příjde, rychle si objedná a vypije během 25-30 minut a už už by platil. Většinou jsem si zvyklá dávat čaje a ten není ani za tu dobu schopen vychladnout na mnou poživatelnou teplotu, většinou ho je i hodně, takže je dost těžké to za tuhle dobu vypít. Když s někým takovým jdu do kavárny, tak jsem neustále ve stresu a přemýšlím, co si dám, aby toho nebylo hodně, za malou cenu a hlavně aby to bylo ihned poživatelné! Protože je mi dost nepříjemné sedět u pitíčka, zatímco ten druhý už má dávno vypito a dokonce už i zaplaceno, v podstatě se čeká jen na mě až docucám pitíčko, obléknu kabát a JDEME! To už bych si to kafe raději vypila doma než skoro na stojáka v kavárně.

Jednoduše nevidím důvod proč naklusat do kavárny a za 20 minut vypadnout. Pokud nemám čas u toho kafe sedět, tak jdu někam, kde obsluze řeknu "S sebou prosím." seberu kelímek a pádím kam potřebuju. Většinou ani ty kavárny nepočítají s tím, že tam budete kratší dobu než hodinu. Pokud se dostanu do krásné kavárny, tak ráda posedím, pokochám se a pokecám. S kamarády máme v kavárnách sešlosti a je jasné, že tam kratší dobu než dvě hoďky nebudeme.

Zkrátka do kavárny jdu za dobrou kávou, kamarády, milým prostředím a relaxem. Nestojím o jedno rychle kafe s bundou na sobě.

A jak jste na tom vy? Posedíte rádi v kavárně nebo raději pospícháte? :)

AM caffé | Snídaně

11. února 2017 v 19:35
Všechny vítám u čtení mého nového zážitku a zkušenosti. Tentokrát jsem se rozhodla zkusit zajít si na snídani do kavárny, na něco co si doma neudělám, protože běžně snídám cereálie... je to prostě nejlehčí způsob jak se nasnídat. Tohle mě vlastně napadlo opět nějak díky YouTube. Pokud nevíte, tak nějaké vlogy sleduju a někdy i oni ukázali, že šli třeba do nějaké kavárny na bomba snídani! Sakra, proč bych si vlastně taky nezašla? Žádný důvod nebyl, tak jsem sebrala přítele a do kavárny ho na snídani přitáhla.

Z netu mi hrabe

21. ledna 2017 v 19:27

Znáte ty dny, kdy nemáte co dělat, kamarádi nemají čas, a i kdyby měli, tak vy vypadáte jako bobek a nikam se vám nechce, tak raději jen sedíte u počítače a procházíte velice random stránky s ještě více random obsahem? Ne? Tak to pro vás celé bude asi novinka. Někdy tyhle dny mívám, zrovna teď je mám. Chtěla jsem jen nadhodit téma, co se se mnou děje, když takové období přijde, jak to probíhá, jak bývám snesitelná/nesnesitelná, ale zato jsem se rozhodla být trochu produktivní a z toho nic nedělání vytvořit článek nad kterým se možná pobavíte.

Trabantem napříč Afrikou

5. ledna 2017 v 21:54

Čtvrtý lednový den jsme s přítelem podnikli cestu, sic jen do Opavy, za trabanty, které objely skoro celý svět. Na tuhle událost jsem se těšila nejméně dva týdny, a zárověň jsem si jí šetřila jako první článek roku 2017. Jednalo se o sérii přednášek o cestování trabantem, které probíhaly po celé republice na více různých témat (cest/kontinentů). Z tohoto seriálu mě nejvíce zaujala Austrálie s Asií, ale nejbližší dostupné místo a čas, byla Opava s přednáškou o Africe. Ale i tak jsme po lístcích skočili a těšili se na tuto událost.
V celém článku Vám popíši jak jsme na to přišli a celé naše dobrodružství, které jsme 4.1.2017 prožili :)

Tea people and where to find them

1. prosince 2016 v 16:17
Tea person or coffee person? Co jsem? Proč jsem, a tak. Původně jsem článek chtěla obohatit vlastními fotkami, ale nakonec to nevyšlo a článek jsem nechtěla už déle odkládat. A jelikož už začalo to období, kdy je každý rád doma v teple, u televize s nějakým teplým nápojem, tak bych neměla déle váhat. Pomineme-li, že člověk s teplým nápojem nepije kakao, tak určitě má kávu nebo čaj. Já bych zajisté byla ten člověk s čajem. Ostatně jen velice málo piju kávu a když už, tak jedině s někým a nikdy né sama.

Jsem celkem emotivní člověk a ať mám jakkoliv špatnou náladu, tak čaj je něco co mě umí vždy uchlácholit. Kafi moc nefandím, protože na mě snad nikdy nemělo pozitivní účinek (kromě ledové kávy, to je zase jiný svět, i když se to nezdá), vždy se našly nějaké problémy. Miluju chodit do obchodů s čajem, jako je třeba Oxalis, čichat tam vůně a nechat si nakonec udělat výklad o miliónu druhů zelených čajů. Ano, jsem fanda do zelených čajů! Díky čajům mi dokonce přestalo chutnat i sladké (obecně). Přestala jsem si čaje sladit a mým naprostým teapornem se stal čistý zelený čaj s citrónem. Nedávno jsem se dokonce dověděla, že zelený čaj působí jako káva, tudíž, že obsahuje kofein. Pro mě, kdo kávu nepije, je to příjemná novinka. Dále o zeleném čaji koluje i to, že by měl údajně spalovat tuky. Můžu jen doufat, že je to pravda :D

Ale nemyslete si, že piji jen zelený čaj. Dávám prostor i jiným. Například jsem si také oblíbila heřmánkový čaj na uklidnění. Jasmínový čaj pro jeho chuť. A pak je tady jeden úžasný druh čaje z Nanu Nana, možná ho znáte, ovocný čaj, který se dá jíst. Nasypete si lžičku nebo dvě do hrnku, zalejete jako normální čaj, vypijete a lžičkou vyjíte nacuclé, vyluhované kousky ovoce. Ovocné čaje mě celkově moc neberou, ale tenhle stojí opravdu za to :)

A jak to tak bývá, alespoň doufám, tak i já mám tu čajovou rutinu. Zajímavé, ale je, že mám dvě. Víkendovou nebo týdenní. Víkend si neumím představit bez rána, kdy si neuvařím hrnek čaje! Většinou si dávám 100% zelený a plátek citrónu. Obvykle ho piji k snídani a s čajem se mi to ráno u snídaně protáhne klidně i na hodinu. No co na to říct, prostě mi to trvá a pomalu ucucávám. Přes týden piji čaj většinou večer, když se konečně dostavím domů ze školy. Uvařím si většinou heřmánek, abych ze sebe smyla stres ze školy a tak... Většinou si k tomu dám večeři, ale tu mám snědenou dříve než čaj vůbec vychladne a pak mi dělá společnost při relaxaci u YouTube videí nebo seriálů.

A co vy? Jste kávoví nebo spíše čajoví? :)

První dny na Univerzitě | FEI

4. října 2016 v 16:59

Tak mám za sebou první týden (a něco málo) na Univerzitě Pardubice - nečekaně v Pardubicích. Na UPCE jsem nastoupila 26.9.2016, přesněji na FEI (fakultu elektrotechniky a informatiky). V tomto článku bych se chtěla podělit hlavně s nějakými zážitky a trochu s mým životem tady v Pardubicích. V pozdějším (připravovaném) článku bych Vás chtěla provést trochu tím jak jsem si našla bydlení a jak to u mě vlastně vypadá, ale zatím ještě nejsem spokojená s materiálem, který jsem nasbírala, ale tak snad se někdy dočkáme.

Jak má vypadat ideálni žena či muž

23. června 2016 v 9:13
Milí čtenáři, pokud jste si přečetli název a říkáte si "Oh, tak přečtu si jak by měl ideálni muž či žena vypadat, možná bych se nad sebou mohl/a zamyslet..." tak to jste tady ŠPATNĚ! Tenhle článek vám totiž nemá udělit nějaké "cenné" rady jak byste měli vypadat. Ve skutečnosti je to vyjádření mého znechucení nad články, které kolují internetem, a které vám říkají jak by měly ženy, popřípadě muži, ideálně vypadat a jací by měli být. Takže pokud vás zajímá můj názor na tuhle tématiku, tak se směle pusťte do čtení.

Co mě vytáčí při konverzacích

16. června 2016 v 18:47
Napadlo mě, že bych mohla opět přidat článek na nějaké "typy" lidí, na které narazíte v internetových konverzacích. Chtěla jsem vypíchnout to co třeba vadí mě. Možná, že jste takoví a nebo jste ti, které tohle štve taky. Tak či tak tohle berte prosím ve srandě, jak jinak :) Někdy mě tyhle věci dovádí k šílenství, ale někdy se nad tím musím jen usmát, protože vím, že ten člověk to prostě jinak neumí. No a jdeme na to!

Smoothies

11. června 2016 v 14:41
Odhodlávám se psát nový článek a opět se stydím za svou lenost a nečinnost na tomhle blogu. Hold nemůžu slíbit pravidelnost. Někdy je o čem psát a někdy ani tak ne. Každopádně, tenhle článek mě napadl psát, protože se blíží léto a mě příjdou smoothies jako něco co je pro léto typické. Moje story s těmihle nápoji není nijak dlouhé ani staré. Zkrátka svoje první smoothie jsem ochutnala v květnu 2016 někde mezi maturitami. Pro ty z vás kdo neví o co se jedná, tak smoothie je vlastně pomleté ovoce s vodou nebo mlékem, což vám může nahradit snídani nebo svačinku. A to je jedna z věcí co se mi na tom líbí. Třeba jste v obchoďáku a máte na něco chuť, Mekáč a KFC už nemůžete ani cítít, ale dali by jste si něco lehkého a osvěžujcího. Zamíříte ke stánku, kde si můžete vybrat z 155 příchutí (obvykle pomixované 3-6 druhů ovoce). Nejprve jsem si nebyla jistá, že to může chutnat moc dobře, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Objednala jsem si svůj nápoj/svačinku a po zkonzumování jsem měla příjemný pocit sytosti a toho, že to nebylo 5x smažené.

Jak se odreagovat a jak to vše zvládnout

27. května 2016 v 11:12
Po dlooouhé pauze jsem zase zpět. Někteří z vás možná zaregistrovali, že letos byl ten rok "R", kdy jsem měla maturitu před sebou (proto ta pauza). Dnes můžu klidně říct, že je opravdu za mnou a úspěšně. NE, tenhle článek není ten článek, kde se chci chlubit, jak jsem to zvládla. V tomhle článku bych chtěla oslovit ty z vás, koho ještě čeká nějaká událost jako čtvrtletní písemka, maturita, státnice a jiné. Všichni asi tušíme, že tohle období není tím obdobím, kdy je vše růžové a zalité sluncem, ale je to to období, kdy přichází stres a třeba i nějaká ta depka z toho co bude. Já bych se dnes chtěla podělit s tím co mi pomohlo to vše zvládnout a co jsem dělala abych se z toho všeho nezbláznila.

6 situací, ve kterých se cítíte nervózní

25. dubna 2016 v 8:12
Tenhle článek bylo tak težké nadepsat!! :D Jedná se o věci, které dělá váš mobil, ale vy z toho vyjdete jako ti nervózní. Nevím jestli jste to nějak pobrali, ale jde třeba o to, že zmáčknete tlačítko nebo se s vaším mobilem něco stane, ale vy jste to neočekávali, a tak jste z toho trochu vykolejení. Pokud pořád trochu nechápete, tak prostě otevřete celý článek a hned vám to bude jasnější ;)

Věci nebo spíš situace jsem vybírala podle sebe. Určitě se vám to stáva taky, ale nikdy o tom nepřemýšlíte jako o celku. Nevím jestli si pamatujete, ale už jsem podobný článek dělala a to s obrázky z WeHeartIt, přesněji s "Teenage post", kdy jsem prostě, snad, zábavným způsobem rozvedla tzv. Mini - infarkty. -> http://herlive.blog.cz/1602/deset-mini-infarktu Dokonce mě napadlo, že bych tenhle typ článků mohla dělat pravidelně! Jediné čeho se bojím, že nebude dost nápadů... Jestli byste měli zájem tak dejte vědět :D (myslím o tyhle pravidelné články :D )

V obraze

19. dubna 2016 v 16:23
Nejprve bych se chtěla omluvit za dlouhou absenci nějakého článku na mém blogu. Proč tomu tak bylo? 14. 4. jsem ve škole psala písemnou maturitu ze španělského jazyka a literatury. Psalo se ve čtvrtek, což bylo dost nešťastné. Většina učitelů prostě nepochopila, že se nehodláme učit nebo si vůbec psát zápisky a pořád učili dál, i když většina třídy se prostě učila na 14. Tři dny před oním termínem si 90% třídy vzalo studijní volno, včetně mě. Prodloužila jsem si víkend o tři dny a celou tu dobu jsem věnovala učení. Dokonce nebylo ani moc pěkně aby mě to zlákalo od učení. Byla to děsná nuda a přála jsem si to už mít za sebou. Jak se termín blížil tak ta nejdivnější věc na všem byla ta, že jsem nebyla vůbec nervózní, jakoby mi ani nedocházelo, že píšu maturitní písemku, dost jsem se ale bála, že budu mít strach v daný den, že si nic nebudu pamatovat a že se tam rozbrečím. Fakt je ale takový, že mi to snad nedošlo ještě ani teď... Buď jsem fakt takový flegmoš nebo nevím :D

Tak to by bylo k absenci článků. Musím vám ale i vysvětlitnázev článku.Dnes je to v obraze, protože tohle hodlám pojmout jako jeden z těch ukecaných článků, kdy se potřebuju vypovídat. Jako první věc co sem chtěla udělat byl takový "shopping" nápad. Moje peníze zázračně mizí jak z účtu, tak z peněženky a přitom jsem si toho pořídila tak málo.

Top 10 písniček za březen

1. dubna 2016 v 6:11
Březen je dnes aktuálně za námi! Jaro v plném proudu a maturita nedaleko... Tím se ale nechci v tomhle článku stresovat. Jak jste si jistě všimli dnes to bude o písničkách. Je to možná trochu ve stylu "MARCH FAVOURITES", ale já si nikdy žádnou věc na celý měsíc nezamiluju víc než písničky. Většinou poslouchám rádio programy mých oblíbených DJ (jojo mám ráda tenhle styl hudby) a když slyším písničku co mě opravdu zaujme, vytáhnu mobil a začínám Shazamovat (nevíte co je to Shazam? -> SHAZAM), a pak začnu hledat na Youtube a stahoat. Většinou to pak hodím do složky s novýma písničkama a pak je poslouchám dost často. A po dalších nashazamovaných písničkách obnovuju složku. Takhle nějak vznikají moje "favourites".

Abyste si nemysleli, že poslouchám jenom tyhle pořady, tak jsem vám tam dala dva případy, které jsem našla v youtube videích (FANCY- tady je třeba říct, že má nejoblíbenější část je refrén) a náhodným projíždění youtube (TOULAVÁ). Takže pokud chcete nějakou inspiraci tak si je určitě poslechněte, třeba se nějaká stane i vaší "favourite" :)

Deset mini-infarktů

23. února 2016 v 22:11
Nápad na dnešní článek nepochází od nikud jinud než z WeHeartIt! Pokud nevíte co to je, tak je to aplikace nebo stránka, chcete-li, která funguje na stejném principu jako Tumblr nebo Pinterest. Zkrátka pokud se vám tam líbí nějaký obrázek, můžete si ho stáhnou, pokud máte na stránce účet, můžete obrázek osrdíčkovat a přidat si ho do vámi vytvořených kolekcí. Pro tvorbu článku mě ponoukla série "Teenager post", která tvoří obrázky ve kterých 2-3 větami shrne životní situace 95% teenagerů. Viděla jsem větu začínajcí "That mini heart attack when..." a říkala jsem si "Wow, to by mohlo být dobré téma na zábavný článek!". Sepsala jsem tedy 1O situací, ve kterých vždy mám malý infarkt a je jedno kolikrát se stal a ještě stane. Pokud chcete vědět co jsou tyhle mini infarkty zač a které já mám, určitě čtěte dál. Myslím že se v některých určitě najdete a pokud vám bude nějaký chybět, tak se určitě podělte v komentářích! :)

Pokud vás blíže zajímá problematika "Teenager post", koukněte na konec článku, kde jsem vypíchla 3 situace, které mě nejvíce vystihujou a v odkaze ZDE -> TP-weheartit , se můžete kouknout na celou sbírku.

Já a Vánoce aneb co jsem dostala...

16. ledna 2016 v 20:25
Dříve než se dostaneme k tomu co jsem našla pod stromečkem, bych se ráda podělila o celý Štědrý den, ne jen o dárečky. Jako první věc co tradičně děláme na Vánoce je společná snídaně (přes rok to nebývá zvykem). Vánočka, marmeláda a kakao. Nechápu mamku jak může pít hořké kakao!? Já sice na kakao nejsem moc zvyklá, ale pila bych jedině originál Granko. Jak už je u nás dalším zvykem, chodíme společně pěšky na hřbitov. Je to fajn procházka a prostě tradice. Jelikož chceme všichni vidět zlaté prasátko, tak nejíme do večeře nic. Letos jsem ho neviděla, alespoň né tak úplně. Kolem čtyř hodin jsem stlačila rohlík s pomazánkou. Zlaté prase teda nikde, ale v zrcadle jsem jedno našla! Kolem šesti přišla na řadu večeře a skvělá hrachovka a přírodní kapr. Původně jíme obalovaného, ale minulý rok jsem chtěla přírodního a chytil se, takže se to stane tradicí :D Po večeři klasicky umýt nádobí a čekat až příjde Ježíšek. Letos jsem se u stromečku cítila jako by nám bylo s Vojtou zase 10, jelikož pod stromkem byla hooooooora dárků. Nevím jestli znáte reklamu na Muler mix s tím "mluvícím" pejskem a slavnou větou "TO NENÍ PRO PEJSKY". Já a Vojta z toho máme vždycky srandu, a tak mě napadlo, že místo jmenovky "Vojta" udělám jmenovku "To není pro pejsky". Přislo mi to jako super nápad, tak jsem to napsala i na dárky pro Vojtu, které po mě chtěla mamka abych je zabalila. Bohužel mého bratra to napadlo taky, a tak se nám pod stromkem ocitla hora dárků, která nebyla pro pejsky :D menší chaos.

Tak tolik k té části před rozbalováním dárků. Dárky čekají v celém článku :)

Novoroční předsevzetí

13. ledna 2016 v 20:15
Zhubnu. Přiberu. Budu se více učit. Už se budu připravovat na maturitu. Najdu si lásku. Budu cvičit. Budu žít zdravě. Budu jíst zdravě. Chci více číst. Budu chodit více na výlety. Atd atd atd... Ne tohle nejsou moje předsevzetí a taky nikdy nebudou, protože já o sobě alespoň vím, že jsem lenoch diamantového řádu, či že nejvyšší třídy. Předsevzetí si nedávám, protože se vším můžu začít už během roku a nepotřebuju na to Nový Rok. Stejně u předsevzetí většina lidí vydrží jen pár týdnů, nedejbože dnů (můj případ). Ale co takhle si nějaké předsevzetí dát!? Přece jen už není Nový Rok, kdy je ten správný čas na předsevzetí, které nebudu dodržovat, ale dnes se mi stalo něco, co mě přinutilo celkem se zamyslet.

Co že to vlastně bylo? Ráno jsem trávila jako každou jinou středu, usínáním a lelkováním v semináři ze zeměpisu. Ne, kecám. Vyjímečně jsem vyplňovala cvičné testy FCE, ale to nemění nic na tom, že byl zemák. Nicméně, přišel mi mail od táty, kde se mě ptal, jestli ještě budu psát články na blog, že by si rád přečetl něco nového. Anoooo, byla jsem celkem udivená, že můj táta čte můj blog. Do této chvíle jsem svůj blog měla za mrtvý, nápady na články byly, ale můj diamantový řád v lenošství prostě vedl a blog jsem chtěla zrušit. Každopádně mě ale dost potěšilo, že alespoň někoho moje články zajímají, a že má cenu v tomhle pokračovat. Takže moje "novoroční předsevzetí" bude to, že se tomuhle blogu začnu zase věnovat! Teď už je mi celkem jasné, že to nedělám pro sebe, ale pro Vás co tenhle blog čtete. Takže táto, pokud tohle čteš, tak jsi zachránil tenhle blog. A pokud to čtete i vy kdo nejste můj táta, tak za tenhle článek a za mnohé následujcí vděčíte tátovi.

Papejte novinky

19. listopadu 2015 v 23:08
Večer, půl desáté a Klára vysedává u kompu a píše tenhle článek. Proč? Protože jindy sakra nemám čas a všechny moje nápady jsou na jeden článek prostě too short. Dnes půjde o to shrnout co se mi v poslední době úžasného přihodilo, a tak trochu vás vrhnout do dění v mém světě.

Jako asi první věc bych dala, že jsem se zapojila do soutěže s časopisem "Bridge" což je anglický časopis určen pro studenty. Našla jsem tam zajímavou competition, kde se dala vyhrát kvadrakoptéra s kamerou a další, to mě velice zaujalo, kvůli tomu, že by se s tím daly dělat super věci. Pointa byla natočit video, interview s někým kdo nění čech, ať už v ČR nebo někde na dovolené a zeptat se jich na jednu pozitivní a jednu negativní věc o ČR. Jakožto studenta bilingvního gymnázia mě napadlo, že bych tyhle rozhovory mohla natočit s některými učiteli. Vybrala jsem si španělku Carmen a američana Nathana. Oba souhlasili, byli i dost nadšení a natáčení jsme si všichni užili. A jako třetího jsem si zvolila slovenku Julču, u které jsme byli ubytovaní na naší dovči v Tatrách. Odevzdávalo se do 20.10. a jelikož si nejsem schopná přeložit měsíc vyhlášení výsledků, tak jsem se samozřejmě o měsíc sekla. Takže pokud jste paka jako já, tak si pamatujtě, že DECEMBER je prosinec... Hold musím ještě týden počkat. Stejnak to nevyhraju.. :D

S holkama nebo s klukama

11. října 2015 v 23:12
Nemám naprosto ponětí jak mě napadlo téma *Nakupování*, ale mám představu o tom, o čem to bude. Chtěla bych rozebrat jak se liší nakupování s holkama od nakupování s klukama. Na všem je něco co mě štve a něco co se mi líbí. Na konci článku bych chtěla dojít k tomu, která varianta mi vyhovuje více, i když snad už teď znám odpověď :D

Insta směr

22. září 2015 v 21:18
Čauky! A jsem tady po dlouhé odmlce s novým článkem, který píšu už týden. Nejdřív mám hroznou chuť do psaní, pak mě to zase přejde, ale pak se objeví něco co mě znova nakopne, ale není kdy to sepsat. Dnešní večer mě nijak nenakopl, ale už mě štve plno věcí a je na čase to pustit dál a momentálně nevidím jiný způsob, než to napsat sem.

Tento článek měl být nejříve o tom co se mi nelíbí na "Instagramu", pak jsem chtěla rozdělit lidi do různých skupin, ale teď bude myslím nejlepší když z toho udělám takový mix. To znamená, že řeknu co mě na Instagramu štve a typy lidí, kteří tomu dopomáhají.

Letní vynálezy

27. července 2015 v 20:24
Dnes přicházím, už poněkud vyjímečně, s nevideo článkem. V průběhu horkých dnů a mé nechuti k jídlu jsem vynalézala způsoby co dělat a co jíst, když je venku vedro a pořádně ani na nic nemám chuť. Moje vlastní vynálezy jsou jen dva, ale zase to můžeme brát jako dvojnásobný recept a něco navíc! :)

Hledání inspirace pokračuje

6. července 2015 v 11:22
V minulém díle *Kde najít inspiraci* jste se dozvěděli odkud z internetu čerpám svou inspiraci. Tak nějak došlo i vyjádření, že by mohl vzniknout ještě jeden článek na toto téma, a proto dnes přicházím s pokračováním. Tentokrát nebudu hledat na internetu, ale zabruslím do inspirace každodeního života.

1. FOCENÍ
Poslední půl rok jsem se opravdu nadchla pro focení a natáčení videí a inspirovalo mě to k napsání mnoha článků s touto tématikou. Je to hrozně moc fajn, protože můžete odlepit zadek od židle, můžete experimentovat, navštívit nová místa, rozšířit si obzory a něco úžasného zažít. Pokaždé, když jdu ven s tím, že budu fotit, mám problémy s tím jak na mě lidi koukají když držím foťák v ruce nebo u obličeje. Zvláštní je, že tohle mi vadí jenom tady, ale na nějaké dovolené mi to příjde docela přirozené, protože jsem turista a je mi jedno co si tam lidi budou o mě myslet, a tak jsem si poslední dobou vymyslela, že budu předstírat, že jsem turista i tak. Takže teď když někam vyrážím fotit, snažím se vypadat a předstírat, že jsem turista a tím mi už ani nepříjde divné fotit mezi lidmi.

Aktualizuji

23. června 2015 v 15:55
Ne, o aplikacích to určitě nebude. Aktualizuji zde nějaké informace o mě samotné, takže novinky, které se mi staly a současný stav úplně všeho.
Jako první, a úplně se mi to shoduje s obrázkem, jsem začala žít a jíst zdravě. A to ne jen v mezích toho co je doma v ledničce, ale opravdu naplno. Mamka si začla všímat rapidního úbytku ovoce a zeleniny v lednici až jsem dostala poučení, že tyto potraviny nejsou jedny z nejlevnějších, a to bylo keců že to nejíme vůbec O.o ... Takže jsem to spojila i s jinými zdravými věcmi a po měsíci mého zdravého řádění není doma k nalezení nic nezdravého, za což mě rodinka málem ukamenovala. Po hodinách a dnech strávených na netu a studováním všeho možného o zdraví a zdravé výživě by už ze mě mohl být nějaký specialista. Alespoň jsem zhubla 2 kila :D Přišla jsem taky na hodně zdravých a dobrý receptů na svačiny, snídaně a večeře takže určitě se brzo můžete těšit i na recepty :) Snad založím i novou rubriku s recepty.

 
 

Reklama